Medonosných včel je 30 druhů, zatím co samotářsky žijících včel je na území České republiky více než 600 druhů. Samotářky žijí osamoceně, nikdy se nespojují do rojů, tím pádem nás neohrožují. V Čechách jsou zastoupeny méňě, na jihovýchodě Moravy jsou tyto včely hojnější. Včely samotářky tvoří nejnižší a nejjednodušší způsob sociálního života. Přítomná je pouze kasta samců a samiček.
Početné druhy lze rozčlenit do dvou základních skupin, podle transportu pylu. Včely břichosběrné (Gastrolegae) přenášejí pyl pěchovaný na spodní straně zadečku, včely nohosběrné (Podilegae) využívají třetí pár noh k vytváření pylových rousků podobně jako včela medonosná.

    Nástupem jara se přezimující jedinci spáří. Po oplodnění samička na vhodném místě v zemi nebo v hotových válcovitých dutinách zbuduje samostatné hnízdo. Vystaví základ pro buňku, zanese je nektarem a pylem. Do každé buňky položí vajíčko a buňky uzavře. Pak pokračuje ve stavbě dalších. Celkový počet nepřesáhne číslo dvacet. Do příchodu zimy uhyne.

    Včely jsou všeobecně ohroženy a jejich počet klesá jednak úbytkem včelařů, ale i kvůli chemickým postřikům a včelím nemocem. Chemické postřiky všem opylovačům škodí, pravidelné postřiky proti různým škůdcům nebo plevelům, včelkám opravdu nesvědčí. Mnoho druhů samotářek je specializovaných jen na určitý okruh rostlin, takže čím pestřejší směs rostlin a květů na zahradě, tím to bude pro ně lepší.
   Nové pořízení minimálně tří medonosných včelstev a schválení v dotačním programu pro Moravskoslezský kraj, znamená proplacení 50 % nákladů.

    Samotářsky žijící včely jsou různě velké od pár milimetrů až do 3,5 cm (Drvodělka fialová). Drvodělka má ráda k hnízdění vysychájící jabloňové dřevo, vletové dírky mají většího průměru, a to okolo 10 mm. V blízkosti hnízdění nesmí chybět rostlina Stachys grandiflora - Čistec velkokvětý, jehož nektar včely samotářky milují.

    Jmenují se podle způsobu života:

Pískorypky ve volné přírodě dělají chodbičky do písku a hlíny  až půl metru hluboké a na konci rozšířené do komůrek, kde nanosí pyl a potom nakladou vajíčka, chodbičku zazatkují. Než se malé včelky vylíhnou, matka zemře.
Čalounice ráda hnízdí ve dřevě, dutinku si sama vystele listem, vystřiženým do kruhu. Používá mladé listí třeba od růží, habru, buku (mladé semenáčky).
Zednice  sídlí na půdách ve starých cihlách (nepálených, rozpadlých pískových omítkách, zídkách).
Ploskočelky, Pískorypky, Chluponošky jsou zemní včelky. Hlinitopisčitý kopeček, kamená zídka spojovaná hliněnou maltou nebo zídka s neomítnutých porézních nepálených cihel. To vše je pro ně ideální terén.

    Jak je přilákat:

    Vyvrtáme dírky do dřeva menšího i většího průměru od 0,3 mm do 10 mm, přivábíme tak různé druhy. Hloubka vrtu musí být alespoň 10 cm (třeba i 20 cm). Vyvrtané dírky musí mít pěkně hladkou vnitřní plochu, ne chlupatou. Nevrtáme skrz, budoucí obyvatelé se musí cítit bezpečně. Trámek pověsíme vyvrtanými dírkami směrem k jihu a bydlíme. Ideálně aby na něj nepršelo.
    Další metodou je, že stébla rákosu délky 30 cm ostříháme a poskládáme k sobě. Tady je jedna zrada pokud včelky zahnízdí, tak jejich kukly (v zimě) velmi rádi vyzobávájí ptáci - vrabci, sýkorky, kdokoliv. Kukly včelek obsahují hodně proteinu a ptáci si tuto hostinu rozhodně nenechají ujít, proto se doporučuje dát kolem vletu králičí pletivo (čím menší očka tím lepší), aby včelka proletěla a ptáci nevytáhli jednotlivé stébla rákosu.
    Navrtání tvárnic Ytongu je další cesta.

Děti jsou zvídavé a z mé vlastní zkušenosti jsou samotářky neškodné, sednou si vám na prst a letí dál.....

Maltářky
Ruděnky
Pilorožky

Hedvábnicovití

Nechtěla bych zapomenout na další hmyz jako jsou Čmeláci, Krásnoočka apod.

Hmyzí hotel domácí výroba
Hmyzí hotel II 
Domek pro včelky dřevocementový, 
Písková stěna, 
Samotářské vosy
 

Majda a její včely 28.11.2015